Hlava II

Head II

Ve skalách příkrých nedaleko hradu skupinka pestrá v těsném hloučku stála, aby se každý mohl vyhnout pádu, jak pod nohama ubíhala skála. Postava, jež zde vévodit se zdála, neb vystoupila na jakousi kdádu, byl Norbert, hradní pán ten excentrický; nesmysl jakýs chystal, jako vždycky. Not far away a motley crew appalling stands among rocky outcrops steep and haunting, well-knit, close-bunched to keep themselves from falling down the dizzying slope precarious, daunting. The leader of this group his bravery vaunting perched on some stump or log the tune is calling. Norbert again, this lord so unredeeming - clearly engaged in novel hare-brained scheming.
Muž, který vedle něj stál na té kládě, byl tlustý, rudý, uhrovité tváře: ač nevypadal zrovna příliš mladě, nicméně nevyhlížel ani staře. Farář, jenž nevydržel na své faře, při modlitbách a při svých ovcí stádě, však zběhnuv, ukrýval se u Norberta, spíš nežli Boha uctíval snad čerta, Next to him stood on that same log or cabre a red faced fellow, middle aged, well padded. This former priest, no love lost for his neighbour, had spurned his flock, instead to Norbert headed, hiding from God, to devilry bewedded he made a matching foil to Norbert's sabre. Many a cup they drained at every sitting, making grand plans with zeal quite unremitting.
však Norbertovi kompaňón byl milý a mnohou číši vyprázdnili spolu a zosnovali mnohou kratochvíli na toulkách nebo u panského stolu. Pán od něj vyslech mnohou epištolu, již pronášíval jeho jazyk čilý, a zvláštní názory, jež na něj valil, ač v pouhé náznaky ty horší halil. Norbert had heard a deal of his epistle, words which his nimble tongue could scarce embellish, curious notions borne of whetted whistle though he kept back the parts more truly hellish. Now looking on, watching the scene with relish, putting it down on his memory's easel: Conscious of place and moment keen awaited, for all we see was long anticipated.
Teď tedy stál a pozoroval dění, jež nastávalo skalní na plošině, když jakýs mladík napřímil se líně a pomalu přistoupil ke kameni, na kterem k obecnemu udiveni, pribhzne asi v jeho polovině, stál velký koš, či spíš to byla nůše, a v nůši šípy, provazy a kuše. A young man rose, languid in disposition making his way to where the two were standing, and when he reached them, near to their position out of a basket perched on rocky landing lifted its load, swiftly unwrapped the banding, revealing crossbow, ropes and ammunition. All this to some surprise of those here gathered. A fine rope strand to the first dart he tethered.
Tu kuši vzal a šipku do ní vložil, ze které dlouhý, tenký provaz splýval, pak na kámen se pokrouceně složil, natáhl kuši, přes hledí se díval, na nebe vzhlédl, jakby Boha vzýval, a potom náhle vzchopil se a ožil, a  střelil šipku pod vrcholek skály, kde jakés pokroucené stromy stály. He takes the crossbow, first the dart inserting, to which he's tied the thin end of line coiled, strains against rock, the taut crossbow tormenting, lifts up the sights, finger on trigger oiled, prays now to God lest his aim should be foiled, then swiftly into action, tension venting. Just below clifftop level his dart aiming , where twisted trees are clinging, foothold claiming.
Ta zaryla se do charého kmene, a hlouček dole pochvalně jen zavyl, pan Norbertus se usmál potěšeně a pokynutím ruky střelce zdravil, a ten, jakmile úkolu se zbavil, s úklonou sebral nůši, pokryl hlavu a zmizel v hloučku aneb malém davu. Swiftly the dart makes purchase, gains position in hearty timber, the crowd awe-struck, cheering, Norbert delighted waves in recognition toward the marksman who has shown such steering, which means he is well shot of his task, clearing off is permitted, without admonition. The crowd makes way, and through the human alley he takes his things, makes haste, no dilly-dally.
Tu kynul Norbert na onoho skřeta, jenž předtím v hradu na loutně jej bavil: „Hle, ukaž, že jsi hoden slávy světa “, s úsměvem sarkastickým jemu pravil. Ten vystoupil a čapkou všechny zdravil; pak, silný provaz kolem boků spleta, chytil se provázku, jenž z šipky splýval, a brzy na něm ve vzduchu se kýval, Norbert turns to the Dwarf we met here prior, his lute in dining chamber resonating: "Show us now you are destined for things higher," he says sarcastically, his ego baiting. The Dwarf doffs hat, and bows low, demonstrating his sense of place and status, his entire wish to try physical and social climbing, and up the string he goes with perfect timing.
šplhaje vzhůru po skalnatém dómu, až tam, kde z kuše vypuzená střela se zaryla do skrouceného stromu a, jak se zdálo, v něm i pevně tkvěla. Pod skalní stěnou strašná propast zela, však trpaslík se nebál šipky zlomu, či, že by ji snad vytrh z dřeva, z kůry a ke své skáze sletěl dolů shůry, Ere long we see him nimbly, deftly, sprightly climbing the rope and up the rock-face shinning, to where the dart is driven in, not lightly, nevertheless admiring glances winning. Above the precipice the air is thinning and well his head might spin, his throat clamp tightly, but no, he's brave, or reckless - lion-hearted, spider-like holds the trail the dart has charted.
však zdálo se, že v drobném, mrzkém těle odvaha mužná, hrdinská se kryje, že postupuje po provázku směle a v ptačí hrudi srdce lví mu bije; ten úkol, který jistě přetěžký je, hudebník trpas zmáhá přímo skvěle a vzhůru po šňůře se hbitě souká, upomínaje jaksi na pavouka. It seems within this shrunken, twisted torso, there beats a lion's heart, burns manly courage, despite his birdlike frame, contrasting more so, a daunting task, yet he is not discouraged, resolved, and agile makes his speeding carriage, more than his yarn the dwarf musician's spinning, as spider-like    upward he's deftly shinning.
Již dosáh stromu, vstoupil na plošinu a silný provaz kolem kmene váže, tak k jeho předtím statečnému činu, jenž ovšem vyžadoval silné paže, k výkonu, který každý nedokáže, zde obratnou připojil opičinu. Tak dále motal onen provaz nový a za ním stoupal žebřík provazový. Now he arrives, now to the top aspiring, binds round the tree a rope tough, strong, load-bearing, having shown off his strength to all admiring skips like a monkey round and round, preparing. Winding the rope while everyone is staring, pulling a rope-ladder behind, untiring. Thus having tamed the crest for all and sundry down the same ladder sprinting without quandary.
A, učiniv tak dostupným to místo, zas po žebříku klidně slézal dolů. Pán radoval se, to je víc než jisto a všichni jeho kompaňóni spolu. Pak na plošince dolní sedli k stolu a jedli, pili tak, že neřek bys to: to Norbert vprostřed poskoků svých davu se napájel a krmil na oslavu. His Lordship mighty pleased, contently gazing, and all his cohorts too are celebrating. Atop the lower ledge they dine, hell-raising, drinking much wine, vigorously debating: Norbert among his men pontificating that there is much to toast, much worth their praising, and thus let's fade the scene of drinking, eating, lest it be long and loud and self-repeating. ---
Druhého dne pak panští nevolníci se dostavili pod tu příkrou skálu a s námahou a s mnohým potem v líci se silou opírali do rumpálu, jejž upevnili na tom skalním valu, tam na plošině pod tou borovicí. Tu zatli zedraní ti ubožáci jakousi náročnou a zvláštní práci. The next day comes, and as is their vocation we see some yokels on a pulley straining, which twixt the pines aloft has its location. They are engrossed in effort tiring, draining, some hidden purpose drives their tribulation. It seems their Master claimed this elevation to build some seat bizarre or entertaining. Where eagles dare, man must be translocated, into this setting small, mind's-eye-inflated.
A zdálo se, že na te strmé skále jakési zcela nedostupné sídlo pán zbudovat chce, pevné, ovšem malé, kam dosáhlo by pouze ptačí křídlo, však člověk by moh vstoupit v toto bydlo jen vytažen jsa k němu po rumpále, leč jaký cíl či účel mít to mělo, to osazenstvo hradu nevědělo. It seems to use this outcrop rock he's angling, an unreachable fortress here conceiving, whereto the birds can glide, but men must dangle, pulled by a crank, if eyes are not deceiving, incredible, provoking disbelieving, fodder for speculation 'mong the gentry, for none are in the know - none cognoscenti.
Zřeli jen nevolníky v potu tváří ve výši kopat základy v té stěně, dozorce, jak se na ně přísně tváří a pohání je k práci každodenně, jak pán to pozoruje pobaveně a zběhlý farář nadšením jen září, až potom pozděj na skále té lysé základy zdí již bílé zvedaly se. Inside the castle - gossip, betting, guessing, seeing the workmen bloody, sweating, dropping, beaten like beasts by foremen hard, oppressing, working around the clock and never stopping. Watched by their lord and high priest busy chopping out of the rock rough blocks then shaping, dressing, then hauled aloft to make upon that station before too long a gleaming white foundation.
Však účel dosud dokázal jim skrýti a k čemu se to staví, nevěděli, zda má to tvrz snad nedostupná býti, či jaké zdi se to tu vlastně běh‘ a do daleka na skalisku svítí. Tak hádají se, zkoumají a radí, však nikdo jim to zatím neprozradí. Nevertheless, the purpose is kept hidden and no one knows for certain what they're making - a fortress never to be overridden perhaps or some quite different undertaking? Thus each one is allowed to dull his aching by wondering what hobby's being ridden, and all are kept from knowing the essential, for it is private, secret, confidential.

Jan Křesadlo (1926-1995), Obětina (The Offering), extract 2/5  translated by VZJ Pinkava